dRačice 2007
Do Račic jsme vyrazili už v pátek. Odjezd ve 15:45 byl tradičně posunut asi o půl hodiny díky zamomětlivcům, kteří naposlední chvilku letěli do Alberta, protože něco zapoměli. Konečně jsme nastoupili do autobusu, který nejel rychleji než 80km/hod, takže se nám cesta vcelku protáhla. Ona by možná nebyla tak dlouhá, kdyby si Peca odpustil pár zastávek kvůli volání přírody.
Dorazili jsme asi kolem deváté, ubytovali se v chanosech a pak se šli zjistit co se tam za ten rok co jsme tam nebyli změnilo. Náš poznatek byl překvapující - nic.
Na "pokoji" s námi musely trpět ještě Martina s Lenkou. Zrovna jsme se začali chystat na lože, když jsem zjistila, že v mojí matraci (kusu molitanu) jsou vyhryzané díry. K podobnému objevu za chvilku dospěla taky Martina. Večer nikdo nemohl usnout díky nekonečnému rozhovoru několika lidí stojících před naším pokojem.
Pomalu ale jistě přišlo ráno. Po ranní hygieně v nedaleké koupelně jsme se převlekli do dresů a vydali se na místo našeho srazu - před chanosem. Došli jsme a nikde nikdo - zase nám utekli, ale naštěstí nebyli daleko.
Začalo se závodit a my poznávali známé tváře. Obě naše posádky se na 200m probojovaly do velkého finále a obě naše posádky obsadily 4. příčku. O polední pauze, kdy všichni spali jsme s Petrou dělali kraviny a neodpočívali. Pak když jsme měli před mixama, jem málem usla na lavečce... Mix se jel rovnou velké finále a naše posádka v obsadila jedinné medailové umístění - 3.místo. Večer už jen dvoukilák. Naše loď startovala jako první a my po startu nasadili vražedné tempo, které jsme vydrželi až do cíle a nebýt nepovedené otáčky byl by to výborný závod. Boužel jsme dojeli zase 4. stejně jako mužská posádka.
Večer byl ve znamení swingu. Tanečíci s tanečnicemi v dobových kostýmech tančili před podiem, kde z plna hrdla pěl pan Hála. Za večer se vystřídalo několik kapel. A my jsme tam zůstali až když hrála ta poslední. Nějak se to zvrhlo a my tančili stejně jako předtím swingoví fanošci, kterým jsme se my tak smáli. Snad jen typ tance byl rozdílný. Zatímco ve swingové části se lidé (obvzláště pak ženské osazenstvo) pokoušeli co nejvíce kroutit zadky, my jsme se pokoušeli o pogo pod odborným dohledem zvukaře, který prej pogo ovládá. Kromě pogo tam bylo taky házení hlavou, napodobováni mistra Mikuličky a ruzné taneční kreace pod vedením Peci (na kreaci jsme se vždycky dohodli na poradě). Když jsme se kolem půlnoci odebrali "domů" ještě jsme nespali, ale když se nám to konečně podařilo, začal někdo neúnavně klepat na dveře, pak na vyzvání vešel. Byl to Peca a držel v ruce neonovej váleček a každýmu jím svítil do xichtu a díval se kdo to je, protože prej sháněl pastu. Nakonec se Martina smilovala a pastu mu přece jen propůjčila.
Ráno jsem se stdyděla vyjít ven a taky jsem měla proč. Ale zpátky k závodům. Na 500m se jela rovnou velká finále. Ženská posádka skončila - jak jinak - 4., mužská se propadla na 6.místo, mix - opět 4. místo. Po odjetí závodů jsme naskákali do autobusu a vydali se na dlouhou, únavnou cestu zpátky domů. Zpáteční cesta byla ve znamení zpěvu, který nám aspoň zčásti zpestřoval hrozné vedro. Zpívalo se až do Prahy, kde nás potkala nemilá komplikace - praskla voda. Mezitím co řidič opravoval závadu, my jsme přebýhali před dálnici na benzinku. Zbytek cesty pokračoval bez kompilací.
Už se těším do Brna!
...
(m.medved.d, 14. 5. 2007 19:11)