m.medved.d

Vyráželi jsme až v sobotu a proto jsme u benzinky měli sraz už v 5:45. Chtěla jsem být před benzinkou jako první, tak jsem vstávala už v 5:00. Jedinný, kdo tam byl přede mnou byl Ivo. Uplně mě omylo když jsem se blížila k benzince (byla jsem od ní asi 10m) a modrej tranzit, kterej řidíl Ivoš (překvapivě v celkem dobré náladě) mě předjel. Už jsem se lekla, že jdu až mezi posledníma, ale Ivošek přijel o čtvrt hodiny dřív a já byla u benzinky první. Sabina přišla AŽ 3.

Přijeli jsme, vyvázali lodě, postavili altány a stany - vše bez větších koplikací :-) Začali se jezdit pětistovky. Všichni někam postoupili, jenom já jsem na singlu vypadla :-(( Odpoledne jsme jeli 5000m na deblu. Po tom co se nám jedné otáčce podařilo předjet Kamilu s Ditou, pořád jsme těsně za sebou slyšely jak si někdo vykládá. Jeli jsme jak o život. Na další otáčce jsme zjistili, že to byly Polky, který po sobě řvaly, naštěstí byly hodně za námi. Vjížděli jsme do cílové rovinky, když odstartovali benjamínky. Takový závěr jsme snad neměli ani na pětistovku, jenom abychom se s některou lodí nesrazili. Nakonec jsme dojeli 9, z českých lodí 7. Večer jsme se s Petrou posilnily Těstovinama od Noemáka a pak se vydali na cestu kolem rybníka (ostatně jako vždy když jsme v ONV). Vyšli jsme plni elánu s kofolou v ruce a jablkem v kapuci, který potom Sabina snědla. To že jsme jí ho vymáčely v kofole se dozvěla až dojedla. Honďas nezapoměl dodat mňam, ňam....Čím dál jsme byli, tím víc bláta bylo na cestičce. Vyvrcholilo to, když jsme se až po kotníky zabořili do bažiny. To jsme se vyskytovali v 9/10 cesty a už se nám nechtělo vracet. Ještěže jsme ssebou měli vynalézavého Honďu, který začal svíti mobilem někde uprostřed louky vedle nás. Nikdo si nevšiml, že Honďas mezi náma není, tak jsme se docela lekli. Nokonec jsme močál obešli po louce, pak už jsme jen nahlásili vedoucím, že jsme se vrátili a pomalu se začali chystat spát. Už jsme ležely ve stanu, když jsem si nasadila rovnátka. Večer jsme zakončily pohádkami s různyma hrdinama. Některý pohádky stály za to třeba ta O zatoulaném koťátku, nebo O Slonovi a chlapci, O Špačkovi a další. Jetli bude větší zájem, napíšu celou knížku :-)))

V neděli ráno se jezdila finálka na pětistovce. Na deblu jsme dojeli 6. z češek. Odpoledne pak 5000m na singlu. Díky tomu, že jsem jako vždy zaspala start, jsem musela celou cestu stahovat holky, který normálně předjíždím. Výsledek radši zveřejňovat nebudu. Poslední závodili benjámínci. Hned co dojeli jsme navázali lodě, dobalili zbytek stanů a altán a čekali na Iva. Postupně jsme pozorovali jak všichni odjíždí domů. Nakonec jsme zůstali sami sedět na patníku a čekali na nedochvilného řidiče. Nakonec přece jenom přijel. Cestu domů se mi asi jako jedinné nechtělo spát. Tak jsem dělala karviny. Postupně se ke mě přidala Petra a společnými silami jsme se snažili naštvat Sabinu. Bez ůspěchu. Po cetsě jsme ještě zpívali, malovali po sobě. No moc jsme toho nestihli, protže na tak krátký cesty na závody nejsme zvyklí.

Kdybych tyto závody měla zhodnotit, tak si myslím, že byly celkem dost úspěšný. Zásluhou Hondi a Kachny jsme dovezli 7 zlat a jedno stříbro (když nepočítám tetování, který jsme měli na rukou). Takže co víc si přát?? Snad jenom aby to bylo jenom lepší a lepší...