Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dneska byl trénink jako každej jinej. Jenom ta cesta k domovu se mírně lišila od ostatních. Jelikož s náma jel taky Noemák, kterej ještě nezažil jak to vypadá, když děláme kraviny, rozhodli jsme se jí to ukázat. Jako první jí Lojza žduchl do rozoranýho pole. Následoval výbuch smíchu. Pak nikdo z nás nechtěl jet před Lojzou, protože se bál toho co ho bude čekat, přiblíží-li se k němu. Další obětí se stala Petra, která zkončila v čertsvě posekané trávě. Když jsme vyděli ty stohy slámy, nedalo nám to a začali jsme přes ně přejíždět. Později jsme na ně začali najíždět z celkem strmýho kopečku vedle mostu. Jako první jela Kachna, ale ta přibrzdila takže to nemělo takovej efekt jako u Lojzka, kterej skoro přeletěl přes řídítka. Další záchvat smíchu. Po cestě k benzice jsme ještě párkrát skončili ve vyskoké trávě a přejeli přes BMX. Někde za mostem přes Struhu se Petra nenápadně přiblížila k Lojzkovi a udělala mu tanga z trenek. Měl je vytažený až na krku... Celkem bez potíží jsme dojeli k benzince. Chvilku jsme si vydrželi v klidu vykládat, ale Lojza to zase prolomil. Ještě že mě Noema upozornila, že mi vyfukuje zadní kolo. Rozběhla jsem se s kolem co mi síly stačily.Lojza me samozřejmě dohodil. Asi deset minut jsme se při povzbuzování lidí ze zahrádky v hospůdce přetahovali o kolo. Po chvilce jsem držela už jenom řídítka  a Lojzek se mnou točil dokola. Nakonec jsem to vzdala. Utekl s kolem a u cetsy ho vypustil. Potom ho vypustil jenom Kachně, se kterou se nám společnými silami podařilo vypustit kolo taky mu. Pak se neuvěřitelně rychle rozběhl za Noemákem, která mu jako jedinná ujela. Když po všem tak bjsme pomalu došli domů.

Říká se, že člověk si smíchem prodlužuje život. Dnešním dnem jsem si ho prodloužila aspoň o deset let...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář